Nestihla jsem téměř nic nachystat.
Dárky jsem chystala ve stresu na poslední chvíli.
Doma nepořádek, téměř nenapečeno.
A já nervózní a stále bojující s kojením...
Ale ON se stejně narodil..
Díky veliké trpělivosti a pomoci mého muže jsme měli večeři (Ondrášek nemá rád rybu a bramborový salát. Na to mu manžel odvětil, že se pravděpodobně tři dny nemají:-)) a krásné společné chvíle, ikdyž někdy těžce vybojované.
Prostě Vánoce jiné, než bych si byla přála a představovala, ale svým způsobem krásné a plné milostí.
Stihli jsme i dlouho odkládanou společnou zpověď.
Naše rodina před Vánočním stromečkem. Ondra drží nové ferrari (mimochodem je na dálkové ovládání a radost z něho mají i dalekop starší příšlušnící mužského pohlaví:-)).
Můj manžel a naše děti na živém betlému.
(Chlubící okénko: Čepice na manželově hlavě je můj konečně dokončený projekt:-)).
Davy na živém betlému. Ani jsme pomalu neviděli Ježíška (Lucinku:-)).
Část rodiny ze strany mého manžela.
Jeden náš kamarád říkal, že biblický vánoční příběh vůbec není o idylce: náročná cesta manželů s nenarozeným dítětem; nemají kde složit hlavu, porod ve stáji, klanění kdekoho, sen, útěk do Egypta...
No, žádné jistoty.
A On se přesto narodil a svěřil se člověku...
A co oslovilo Vás o letošních Vánocích?
Komentáře
Vypadáte krásně u toho stromečku, Eli.
@terre-eau: Mě to letos prostě nějak oslovilo.... Mám z toho radost. Bůh je i v tom "našem chlívě". A ví o nás... (to my řekl můj zpovědník při předvánoční zpovědi)...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.