Když jsem chodila se svým manželem, tak jsem jednoho dne našla po návratu ze školy celkem 9 nepřečtených e-mailů. Každý následující měnil odpolední program toho předchozího:-). V posledním bylo napsáno: "Život se mnou, to je samá změn.":-). A tak mě manžel učí být méně plánovací a více improvizující.

Vlastně mě nemělo překvapit, když odpoledne (během brigády na domě našich svědků) zavolal, že bychom večer jeli na koncert do Olomouce. Mám se prý nachystat, vzít auto a dojet do 20km vzdálené obce, kde se potkáme. No, přiznám se, že zprvu jsem až tak nadšená nebyla. Poslední dny se o mě pokoušela nějaká viróza a jen tak tak jsem zvládala to, co bylo nutné. 

Jenže, kdy se nám podaří se zase někam vypravit (například zítra večer:-)), slyšet Hradišťan naživo, být spolu bez dětí a navštívit naši milou Olomouc a hlavně udělat manželovi radost.... Taková kombinace se nedala jen tak odmítnou. 

Nakonec jsem to s Boží pomocí zvládla. Klárka se najedla, já stihla dojet na místo určení včas (přeci jenom jsem část cesty řídila neznámou krajinou).

A ta hudba.... Prostě skvělé. Vícehlasy, průvodní slovo i doprovázející sbor... V závěru zazněla část Sanctus z Pavlicovy mše, kterou budeme zpívat o Vánocích s naším sborem

A jsem ráda, že jsem nakonec jela a mohli jsme tak prožít krásné společné chvíle. A děkujeme našim svědkům, kteří nás na koncert vytáhli. Prostě o nás pečují:-).

Bohužel jsem nestihla moc fotit. Alespoň malá ochutnávka.

Byli jste teď někdy na koncertě?

Co se Vám líbí?

A máte rádi "hurá akce"?