Pokusím se na úvod vysvětlit ten mírně neobvyklý nadpis. Při svěcení adventních věnců v kostele manžel vysvětloval Ondrovi symboliku svící. Od té doby každou modlitbu Ondra opakoval ono: "Až budou svítit obě čtyři svíčky, tak se přiblíží Vánoce." 

Letos byl nejdelší možný advent.

A Vánoce se opravdu přiblížily. Tak nějak rychle:-). Jako každý rok. Na mši svaté na Štědrý den se člověk diví, jak je možné, že už jsou tady:-). 

A pak ty dny plynou, návštěva střídá návštěvu a najednou je leden. Výhoda je, že si vánoční dobu můžeme užívat o něco déle, než "zbytek světa". 

Snažila jsem se nějak nezapomenout "o čem Ty Vánoce jsou". 

Stále mi v hlavě znělo - "Hlavně neuklízet, péct jen to nejnutnější a být s rodinou, dárky neshánět/nevyrábět na poslední chvíli".

Něco vyšlo, něco ne. 

Ale bylo nám hezky...

 - Ikdyž manžel únavou usnul na Štědrý den s dětmi.

 - Ikdyž nám vybouchlo ubytování na Silvestra s naším spolčem.

 -Ikdyž jsem v noci ze Štědrého dne na Boží hod dodělávála jeden z darů.

- Ikdyž manžel musel pracovat (inspekce se blíží) a já strávila pár dní u rodičů sama s dětmi.

- Ikdyž jsem házela vánoční přání do schránky 23. prosince.

 ...protože...

- Na Štědrý den se sypaly k zemi obrovské vločky a bylo nasněženo. My jeli na dětskou půlnoční do našeho budoucího bydliště. Stáli jsme v budoucím obývacím pokoji a přes obrovská okna jsme sledovali tu nádheru.

- Udělali jsme s manželem skvělý bramborový salát.

- Koupili jsme si stromeček v květináči, takže máme na další roky vystaráno.

- Viděli jsme se s maximem příbuzných a stihli i návštěvu Olomouce.

- Zvládla jsem uřídit 170 km k rodičům a zpět úplně sama. Nikomu se nic nestalo.

- Silvestr jsme trávili s našimi přáteli a moc jsme si ho užili.

- Udělala jsem manželovi radost vánočním dárkem, juch.

- Vyrobila jsem celkem vysoký počet přání. 

 

Tak věřím, že i ty příští Vánoce budou krásné prostě tím, že jsou!

Nemyslete si, že ta matračka je nějaký designový záměr. Je to jediný způsob, jak vysvětlit Klárce, že knížky se z knihovny nestěhují:-).